Pasivní dům plný světla a výhledů do zahrady

Jihozápadně od Paříže leží město Méréville, které se pyšní překrásnou přírodou a celou řadou historických skvostů. Učarovalo i majitelům pasivního domu, který si tu nechali postavit uprostřed lesa.

Pasivní dům v náruči zalesněné krajiny vznikl pod taktovkou architektů z francouzského architektonického studia Quinze Architecture. Zaujímá plochu o velikosti 150 m2 a je součástí údolí, pod kterým teče řeka. Využívá solární energie, velkorysých výhledů a všudypřítomné přírody, do které díky svému vzhledu naprosto přirozeně vrůstá.

V hlavní roli slunce

Osa domu je orientována severojižním směrem, přičemž na jih je situován plně prosklený štít. Na východ směřují výhledy na řeku a louku. Dům je složený ze dvou atypických kvádrů. Jejich specifické složení dává vzniknout dynamické fasádě a rovněž vytváří sluneční ochranu na jihu. Na opačné straně pak díky tomu nad garáží vznikl prázdný objem, výhledově se zde totiž počítá s přístavbou. Na jižním proskleném štítu jsou instalovány žaluzie. V kombinaci s přesahem střechy lámou horké sluneční paprsky a zabraňují tak přehřívání interiéru.

Interiér pasivního domu

V přízemí domu se nachází společenské prostory, technické zázemí a garáž. Zaujme především obývací pokoj s dvojnásobnou výškou, který je situován směrem na jih a dostatečně prosvětlen díky prosklenému štítu. V patře se nacházejí soukromé prostory, tedy ložnice a koupelny. Krása dřeva o sobě dává vědět nejen v exteriéru, ale také v interiéru, a to především ve světlých tónech v obývacím pokoji. Vedle dřeva byla při stavbě domu použita ještě řada dalších přírodních materiálů, ať už se jedná o dřevitou vlnu či buničitou vatu. Dům splňuje standardy označení pasivního domu a vystačí si pouze s topným doplňkem, které představuje malé podlahové vytápění v hlavním obytném prostoru, které se používá v chladném období.

Uprostřed překrásné francouzské přírody tak vzniklo neméně úchvatné bydlení, které bude stárnout s grácií. Zaujme celou řadou výhledů přímo do zahrady plné květin, ve které se příjemně stírá hranice mezi ní a divokou krajinou.