Ze starého stavení má moderní venkovský dům

Dům z třicátých let minulého století dostal novou šanci na život. Stojí na okraji maďarského města Kapuvár a poblíž úchvatného Neziderského jezera, vedle Balatonu jediného velkého stepního jezera v Evropě. Ze starého stavení tak vznikl moderní venkovský dům se zahradou, který se stal ideálním domovem pro mladou rodinu.

Původně se jednalo o skromné stavení o dvou pokojích s připojenou stodolou a chlévy. Poklidného lázeňského městečka, ve kterém se dům nachází, užívají pro potěchu duše i zlepšení zdraví turisté. Město Kapuvár však bylo na křižovatce kupeckých cest po dlouhá staletí přezdíváno jako brána do Uher. Nachází se jen pár kilometrů od rakouských hranic, a tak místní i návštěvníci rádi jezdí k sousedům na kole. Tenhle jednoduchý a poklidný životní styl se odrazil i ve vzhledu moderního venkovského domu.

Rekonstrukce s úctou k předkům

Dědictví v podobě nemovitosti může být učiněný poklad, pokud spadne do těch správných rukou. Tento domek s hospodářstvím a zahradou táhnoucí se až k polím totiž zdědil mladý architekt László Papp, který se rozhodl zrekonstruovat dům k potřebám své rodiny. Přistupoval k tomu však s láskou a úctou ke svým předkům, díky nimž se mu vůbec takového rodinného pokladu dostalo. Neměl tedy v žádném případě v úmyslu bourat staletími osvědčený model domu, jehož čelo ohraničuje začátek pozemku. Na ten se napojují vrata, za kterými je skrytá privátní část. Pustil se tedy do rekonstrukce zděné části domu, přičemž dřevěné přístavbě vtiskl venkovskou jednoduchost a tvary stodoly, která zde původně stála.

Dům s originálním atriem

Architekt László Papp své dědictví skvěle vytěžil. Sice trvalo dlouhých pět let, než své vysněné plány přenesl do reality, ale ve výsledku to jistě stojí za to. Okraj lázeňského městečka Kapuvár tak nově krášlí moderní a laskavý venkovský dům, který byl postaven s citem a beze spěchu. Majitel jej rekonstruoval vlastníma rukama, na pomoc mu ale přišla rodina, přátelé i několik řemeslníků. Díky všem a také díky respektu k historii místa tak na rozloze o velikosti 134 m2 vznikla moderní stavba s pěti pokoji a se vším, co mladá rodina ke svému životu potřebuje. Mezi starou a novou částí domu přitom vyrostlo originální atrium, a to přímo na místě, kde dříve byly stáje. Umístěné ve středu domu zajišťuje dostatek denního světla a propojuje dění v zahradě s tím v kuchyni a obytné zóně. Vzniklo ale vlastně i na památku původní části domu, která už dosloužila svému účelu. Atrium je přitom důmyslně projektováno tak, aby poskytovalo zajímavý pohled na nebe.

Přečtěte si také

Udržitelný dům z betonu a cypřišového dřeva

V pobřežním městečku Point Lonsdale ležícím na poloostrově Bellarine ve státě Victoria v Austrálii se nachází působivý dům s příjemným interiérem. Stojící kousek od pláže poskytuje svým obyvatelům…

Domov skrytý za vraty

Řešení prostoru za vraty je pro kolemjdoucí tajemstvím. Prostor úzce propojený s exteriérem je přitom opravdu velkorysý. Za čelní fasádou, která respektuje původní rozložení oken, se nachází ložnice majitelů a dětský pokoj. Ze dvora se otevírá nová přístavba s velkými okny, která účinně propojují interiér se zahradou. Interiér domu je zařízený vcelku jednoduše, vyniknout v něm tak naplno mohou měnící se obrazy přírody za okny.

V interiéru i v zahradě přitom dochází k příjemné kombinaci původních a nových prvků. Také hlavní vstup do domu uvedený záhonem levandulí je připomínkou dřívějších částečně krytých zápraží. Na zápraží pak navazuje moderní terasa. V interiéru vládne bílá barva a příjemné světlé tóny dřeva. Jen komunikační chodby a sociální zázemí jsou vymalovány šedou barvou. Jednotlivé místnosti jsou vzdušné a otevřené, přitom však poskytují svým obyvatelům dostatečný pocit soukromí. Domov skrytý za vraty je tak příjemným útočištěm nejen ve chvílích, kdy počasí právě nevybízí k trávení chvil na zahradě.

Krásné výhledy do zahrady jsou příjemným bonusem tohoto moderního, a přece stále laskavého venkovského bydlení. Mladého architekta tak mimo jiné těší také to, že se i jeho děti dívají ze zápraží na stejnou jabloň a záhony se zeleninou jako kdysi on. Tahle kontinuita je tak přímo zázračná. Ke vzpomínkám na minulost tu však nepatří pouze bylinkové a zeleninové záhony, ale i stará dřevěná stodola, která v zadní části zahrady rovněž zůstala zachována. Minulost tohoto domu pak připomíná také poetická kotva, která jakoby sem zpátky přitáhla chlapce, který si tu kdysi hrával. A tak to má být...