Bydlení Přidáno: 11. 6. 2019

Energeticky soběstačná dřevostavba postavená svépomocí

Ekologický nadšenec Pavel Černý se při stavbě vlastní dřevostavby nechtěl z mnoha důvodů spokojit s obvyklou praxí nechat si postavit dům a pak si v něm pozvolna zvykat. Proto šel svou vlastní cestou, vložil do stavby domu nemalou energii a využil již existující stavební přírodní materiály, což se mu bohatě vyplatilo. Jeho dům dýchá jedinečnou atmosférou a nedávno získal stříbrnou cenu v projektu Obnovitelné desetiletí.

Ekologický nadšenec Pavel Černý se při stavbě vlastní dřevostavby nechtěl z mnoha důvodů spokojit s obvyklou praxí nechat si postavit dům a pak si v něm pozvolna zvykat. Proto šel svou vlastní cestou, vložil do stavby domu nemalou energii a využil již existující stavební přírodní materiály, což se mu bohatě vyplatilo. Jeho dům dýchá jedinečnou  atmosférou a nedávno získal stříbrnou cenu v projektu Obnovitelné desetiletí.

Hrubá stavba svépomocí za týden

Dřevostavba nacházející se v chatové a zahrádkářské oblasti v Chocni a majiteli poeticky nazývaná Větrné kolo působí dojmem, jako by tu už nějaké ty roky stála. Jak je patrné ze slov majitele: "S oblibou říkám, že jsem vlastně postavil starou chalupu. Použít staré dřevo byl skvělý nápad, třeba stropy ze starých prken působí úplně jinak. Celkově má dům jedinečnou atmosféru." Hrubá stavba vznikla během týdne. Pomáhali při ní kamarádi i specializovaní řemeslníci. Jelikož valná většina trámů pochází ze starého seníku, stačilo jen dřevo očistit a ručně ohoblovat. Z připravené hromady dřeva se po čtyřech dnech mohl začít stavět dům.

Odpojení od elektrické sítě – solární soběstačnost

Dřevostavba čerpá energii ze střešních panelů, a to leckdy i s nemalou rezervou. Takto vyrobená elektřina zásobuje veškeré spotřebiče, světla a také ohřívá užitkovou vodu. Výhodou při volbě fotovoltaiky byla skutečnost, že majitel je elektrikář a také má za sebou dobré zkušenosti s fotovoltaikou z předešlého domu. V případě takovéto nezávislosti na elektrických sítích je potřeba si lépe plánovat běžné činnosti jako praní nebo vysávání, a to do času, kdy svítí slunce, a je tudíž zajištěn dostatečný příliv sluneční energie. Elektrárna je záměrně předimenzovaná, aby i v chladnějších obdobích měli majitelé určitou jistotu, a navíc se díky bateriovému systému pro uložení ukládá část energie i tzv. „do foroty“.

Ekologický nadšenec Pavel Černý se při stavbě vlastní dřevostavby nechtěl z mnoha důvodů spokojit s obvyklou praxí nechat si postavit dům a pak si v něm pozvolna zvykat. Proto šel svou vlastní cestou, vložil do stavby domu nemalou energii a využil již existující stavební přírodní materiály, což se mu bohatě vyplatilo. Jeho dům dýchá jedinečnou  atmosférou a nedávno získal stříbrnou cenu v projektu Obnovitelné desetiletí.

Interiér dýchá dřevem a přátelskou atmosférou

Centrálním prostorem celé stavby je světnice, na jejíž podlahu majitelé použili obroušené stoleté půdovky z Jihlavy. Nejenže je jejich údržba velmi snadná, ale navíc mají lepší strukturu než nové, které jsou v domě také použity. Jak uvádí majitel: „Tu hlavní práci uvnitř odvádějí přírodní materiály a energie kousků žijících dávno předtím, než tento dům stál.“ Dominantou světnice jsou bezesporu masivní akumulační kamna, která se sice ohřívají pomalu, ale stačí v nich zatopit jednou denně a poté zásobují teplem celý dům přes den i noc. V případě nevlídného počasí, kdy schází dostatek solární elektřiny, ohřívají majitelé vodu pomocí sporáku napojeného na výměník. Takže díky vaření zároveň i ohřívají boiler.

Netradiční přístup k odpadům

I tady zvolili majitelé nekonvenční přístup, kdy čištění vody má na starosti kořenová čistička. Toaleta je separační – tekutá část je odváděna do odpadu a tuhá zůstává v kyblíku zasypaná pilinami a jednou za čas míří na kompost.

Dřevostavba vyšla majitele na milion a půl

Náklady činily zhruba milion a půl, přičemž největší obnos investovali majitelé do akumulačních kamen a fotovoltaické elektrárny. Samotná stavba je vyšla lehce přes milion. A jak je vidno ze slov majitele, projekt domu se osvědčil a jistě nezůstane jen u něho: „Pro mě osobně to byla a je výzva využít maximum materiálu, který kvůli mně nemusí vzniknout znovu. (staré půdovky, trámy ze starého seníku, hliněné omítky, izolace foukaná celulózou). Některé materiály jsme sice nahradit starými nedokázali, nicméně celou tuto práci vnímám jako vyvážený kompromis. Proč kupovat nové, když už toho lidi tolik vyrobili a tolik se toho vyhazuje. Ono to není o odříznutí se od systému, na prvním místě je co nejšetrnější přístup k naší planetě.“

Zdroj:  www.vetrnekolo.cz
Další články: