Rekonstrukce domu ve venkovské zástavbě

Ve slovenské obci Moravany nad Váhom, která se nachází pár kilometrů od vyhlášeného lázeňského města Piešťany, stojí krásný renesanční zámek z 16. století. Blízko něj vede úzká ulice s tradiční zástavbou. Domky navazují jeden na druhý a zachovávají si podmanivý genius loci. Přece jen z nich ale jeden trochu vybočuje. Jedná se o venkovský dům s podjezdem, který si prošel výraznou rekonstrukcí.

Před svou radikální proměnou byl dům v katastrofickém technickém stavu. Vzhledem k orientaci vstupní fasády jižním směrem bylo navíc oslunění interiéru do velké míry limitováno. Bylo tedy zapotřebí vytvořit prostorné a světlé bydlení, které by svým vzhledem do ulice příliš nenarušovalo charakter okolní zástavby.

Osobité a funkční bydlení

Výzvy se chopili architekti z bratislavského studia TOITO, jmenovitě Katarína Príkopská, Ivan Príkopský a Tomáš Szőke. Ti mají ve svém portfoliu projekty všemožných měřítek, od rekonstrukcí malých bytů po projektování velkých urbanistických celků. Dům v Moravanech si navzdory své velikosti vzal něco z obojího a pod taktovkou architektů se záhy proměnil ve velmi osobité a funkční bydlení.

Bydlení s respektem k okolí

Cílem architektů bylo včlenit nový dům mezi ostatní domy tak, aby zapadl, a přesto do jisté míry přiznal svou odlišnost. Chtěli vytvořit vysoce komfortní bydlení, které však na sebe nebude upozorňovat nějakými experimenty. Dům mezi domy neměl kopírovat archetyp tradičního domu, měl však vyrůst s respektem ke svému prostředí. Díky rozumnému přístupu majitele, který po architektech nepožadoval plnění představ za hranicemi možností, vznikl prostor pro svobodné architektonické myšlení.

Rozšíření a proslunění domu

Určujícím vodítkem k proměně domu se stal jasně definovaný uliční prostor, jehož kvalitu umocnila adekvátní velikost okolní zástavby. Jelikož byl původní dům ve velmi špatném stavu, vyžádal si výraznou rekonstrukci. Novostavba přitom kopíruje kvality starého domu s podjezdem a výškou shodnou s okolními domy. Problémem byla i nevyhovující orientace domu s limitujícím prosluněním. Díky architektům tak došlo k rozšíření základního objemu stavby dvěma směry. V podkroví vznikl vikýř otevřený slunečním paprskům a výhledům na ulici. Vysunutí obývacího pokoje s pracovnou severním směrem umožnilo začlenění jižního okna. Vzniklo příjemné intimní atrium s kouzelným výhledem do zahrady. Prostřednictvím atria se do obývacího pokoje dostává jižní světlo. Prosklení, které se nachází i na opačné straně, pak vytváří osobité průhledy mezi interiérem a exteriérem. Do zahrady vysunutý prostor obývacího pokoje propojuje s původní částí domu úzká chodba.

Útulný domov

Podkroví domu nově doplnila kubická hmota studovny a herny, která se otevírá směrem na jih i do zahrady. Proto, aby velikost domu příliš nevyčnívala, jsou dva malé pokoje a koupelna důmyslně skryty pod sedlovou střechou. Co se týče vybavení interiéru, k jeho zkrášlení byly vybrány materiály, které jsou pro ateliér TOITO typické. Vévodí mu tedy přírodní dřevo a překližka. Velice pěkný dojem přitom vytváří vestavěný nábytek, který kolikrát umně splývá s některými zdmi. Zajímavým prvkem jsou obnažené cihlové stěny, které příjemně prohřívají poněkud chladnější bílou výmalbu.

Původní uliční zástavbu tak osvěžil netradičně řešený dům, který však na sebe zbytečně nestrhává pozornost. Příjemnou kombinací bílé omítky, šedých okenních rámů a dřevěných prvků přirozeně zapadá do kontextu tohoto místa. Je zajímavou ukázkou současné estetiky, která čerpá z odkazu původního stavení.