Jak na masivní dřevěné podlahy a podlahové topení?

Pokud se vám zalíbilo masivní dřevo a chcete jeho krásu spojit s účinností podlahového topení, nemusíte se svého snu vzdávat. Stačí vybrat vhodnou dřevinu, podlahovinu a také zachovat konkrétní postupy.

Především majitelé pasivních či nízkoenergetických domů si podlahové topení velice oblíbili. Při jeho použití je totiž možné získat tepelný komfort, který je srovnatelný s běžnými topidly už při teplotě otopné vody mezi 20 a 25°C. Toto nízkoteplotní vytápění může za určitých podmínek jako finální krytina doplnit masivní dřevo, které pohledově vypadá velice pěkně, originálně a příjemně se po něm chodí.

Podlahy z masivního dřeva

Dřevo je výborný tepelný izolant, což dokazují například roubenky a sruby. Vyvstává tedy otázka, zda přes sebe dřevo vůbec vpustí teplo z podlahového topení. Odpovědí je, že dřevo dokáže teplo velice dobře akumulovat, a tak je podlaha teplá ještě dlouho poté, co podlahové topení vypneme. Co se týče dřevin vhodných pro masivní podlahu, patří k nim zejména smrk, borovice, modřín a dub. K těm nevhodným je třeba zařadit jasan, habr a buk. Velkou roli zde hraje také tloušťka podlahoviny.

Tvarové změny dřeva

Jednou z obav, proč majitelé domů a bytů kolikrát ustoupí od dřevěné podlahy, bývá smršťování a rozpínání jednotlivých dřevěných dílců. Tím, jak dřevo dokáže pohlcovat a odevzdávat vlhkost, totiž neustále pracuje. Stejně jako po lidský organismus, tak i pro dřevěné podlahy je přitom ideální vzdušná vlhkost v rozmezí 50-65 % a teplota v místnosti okolo 20°C. Tvarové změny dřeva při jeho rozpínání či sesychání nejsou patrné u jeho délky, ale jen u jeho šířky. Při změně vlhkosti o 1 % se střední hodnota v šířce pohybuje okolo 0,25 %. Velkým tvarovým rozdílům lze předejít tím, že budeme podlahu zahřívat jen pozvolna.

Podmínky ohledně teploty, vlhkosti a materiálů nad topným tělesem

Před umístěním podlahového topení pod masivní podlahu je zapotřebí dodržet jasná pravidla. Na těch budou jistě trvat také realizační firmy, které masivní dřevěné podlahy dodávají a montují v kombinaci s podlahovým vytápěním. V prvé řadě k nim patří již zmíněné druhy dřevin a jejich maximální rozměry – smrk severský (15 x 135 mm), borovice severská (15 x 135 mm), modřín sibiřský (15 x 107 mm, 15 x 135 mm) a dub tloušťky 15 a 21 mm a do šířky 1148 mm. Dalším předpokladem je, že maximální teplota povrchu podlahy bude 26°C a maximální vlhkost masivní palubky 9 % (± 2 %). Na začátku topné sezóny má docházet k postupnému navyšování teploty, přičemž materiály nad topným tělesem k povrchu nesmí mít tepelný odpor v součtu větší jak 0,15 m2K/W. V tomto případě jde totiž o to, aby se teplo co nejsnáze dostalo přes skladbu podlahy k nášlapné vrstvě a ke vzduchu, který má ohřívat. Návrh skladby mezi masivní dřevěnou podlahou a systémem vytápění je stěžejní, jelikož může být někdy zapotřebí teplotu naopak snížit.

Výhody a nevýhody podlahového vytápění

Vedle dlouhé životnosti a příjemného pocitu při chůzi patří mezi výhody podlahového vytápění především to, že nedochází k cirkulaci a víření prachu. Výhodou je také rovnoměrné ohřívání vzduchu zespoda nahoru. Systém vytápění přitom nezmenšuje obytnou plochu, jelikož je prakticky schovaný v konstrukci podlahy. Díky tepelnému komfortu umožňuje sedět přímo na podlaze, a to bez potřeby koberců. K nevýhodám podlahového topení naopak patří obtížnější opravy a také to, že v případě změně dispozic nebo přestavění nábytku nelze změnit ohnisko vytápění. Také je třeba počítat s pomalejším náběhem teploty a vyhřátí prostoru. Předpokladem pro instalaci podlahového topení je rovněž kvalitně zateplený prostor bez větších úniků tepla.

Pokud se rozhodnete pro kombinaci masivní dřevěné podlahy a podlahového vytápění, proberte vše podstatné jak s výrobcem dřevěné podlahy, tak s dodavatelem systému podlahového vytápění. Jedině tak si můžete být jisti, že se brzy budete moci těšit z hřejivé a krásné podlahy.