Horská chata jako odkaz tradiční krkonošské architektury
Dříve významná hornická lokalita, dnes světově známé lyžařské středisko. Řeč je o Svatém Petru, malebné součásti Špindlerova mlýna, ve které po vzoru regionální architektury vyrostla zbrusu nová horská chata. Kolemjdoucí zaujme především vychýlením štítové stěny, které má své historické i ryze praktické odůvodnění.
Na místě nové horské chaty stála kdysi chata stará, zchátralá. Architekti ze studia Znamení čtyř – architekti brali v úvahu její podobu i návaznost na tradiční krkonošskou architekturu a přírodu. Chtěli vytvořit obydlí, které by ctilo tradici a využívalo převážně přírodní materiály. Horskou chatu, která bude tradiční a originální zároveň.
Ve stopách krkonošské architektury
Na místě zchátralé chaty nakonec vznikla chata kvalitní svou architekturou, která si perfektně rozumí s okolní přírodou a umocňuje tak genia loci. Architekti nechtěli jít cestou některých domů z blízkého okolí, které na příslušnost k tradiční krkonošské architektuře rezignují. Přimknuli se naopak k těm, jimž se tradicionalistický prvek stal vlastním, a nechali na pozemku vyrůst novou stavbu věrnou cenné lokální značce. S nadšením se vydali po stopách krkonošské architektury, kterou přizpůsobili požadavkům na styl moderního života.
Horská chata s vychýlenou štítovou stěnou
Vzhled stavby mimo jiné tematizuje prvky solitérní horské architektury, k nimž patří zejména dominantní převýšená střecha, kamenná podezdívka či dřevěný obklad ve štítu. Tyto obklady bývají u tradičních krkonošských staveb stupňovitě předsazené nad vstupní podlaží. V případě návrhu horské chaty byl tento originální prvek ještě rozvinut, a chata tak na první pohled zaujme stupňovitým vychýlením štítové stěny. Díky tomuto zajímavému řešení je hřeben střechy viditelně delší než základna stavby. Svérázný architektonický prvek tak vedle estetické funkce plní rovněž tu praktickou. Chrání totiž dřevěný obklad štítů před povětrnostními vlivy a zabraňuje postupné degradaci dřeva. Vychýlení hmoty odkazuje také na současnou architekturu, která si v tomto trendu často velmi libuje.
Využití přírodních materiálů
Ke stavbě horské chaty byly využity primárně přírodní materiály jako kámen a dřevo. Pro obložení soklu posloužily masivní štípané kvádry ze žuly, pro obložení fasád cedrové dřevo, zatímco v interiéru hraje prim smrkové. Dřevěné povrchy fasád budou postupem času přirozeně patinovat, a horská chata tudíž plynule vroste do svého okolí. Co se týče střešní krytiny, tu představuje měděný plech s vějířovitě rozmístěným falcem. Pomocí tohoto řešení dochází k umocnění dojmu ze vzhůru rozšiřující se hmoty. V případě oken došlo k využití masivních lepených dubových profilů ošetřených olejovou lazurou.
Chata plná slunce a krásných výhledů
Uvnitř chaty je maximálně využito konstrukčních výhod dřevěných lepených nosníků, které posloužily při konstrukci střešního mansardového pláště. Chybí zde tradiční podpory, a tak se interiér mansardy příjemně otevírá na celou svou výšku. Prostor tedy ve srovnání s vnějšími skromnými rozměry získal zcela nové měřítko. Takto řešená část interiéru navíc disponuje překrásnými výhledy do okolí. Dostatek světla proudí také do přízemí chaty, které je doplněno řadou velkých oken. Nachází se zde společenské místnosti, k nimž patří mimo jiné kuchyně a jídelny. V horních patrech jsou situovány ložnice, do kterých světlo proniká menšími okny usazenými ve štítech anebo střešními vikýři. Ani v podezdívce pak nechybí malá technická okna.
Interiér horské chaty vystavuje na odiv především přirozenou krásu dřeva. Z palety barev si vybírá hlavně hnědou a šedou, neexperimentuje, ale příjemně spoludotváří materiálově a barevně velmi útulný přechodný domov. Ten svou krásou zaujme především v podzimním čase, kdy se listy okolo rostoucích stromů zbarví do žluté, oranžové a zelené, a umocní tak vzhled přirozeně stárnoucí dřevostavby.
Další články
Postavili jste dům, rekonstruovali byt nebo máte hezkou zahrádku a rádi byste se pochlubili?
Napište nám do redakce na adresu: moje@bydlo.cz
