Rodinný dům na malém pozemku prosvětlený atriem

Bratislava postupem času spolkla vesnice ve svém okolí. Byly plné venkovských domků, které už nevyhovují požadavkům moderního bydlení. Některé z nich dosud stojí a chátrají, jiné se dočkaly výrazných rekonstrukcí. Malý pozemek s ruinou původního stavení koupila rodina, která se nebála místa, z něhož měli ostatní obavy. Přišel tak čas pustit se do práce.

Nelehkého úkolu na malém pozemku ve staré městské čtvrti Dúbravka se chopil architekt Pavel Pokorný. Na místě o velikosti pouhých 500 m2 měl navrhnout bydlení obsahující vše, co rodina s dvěma dětmi potřebovala.

Problematický pozemek

Úzký pozemek se stavbami v těsné blízkosti na obou sousedních parcelách se ukázal jako opravdový oříšek. Problematická byla zejména západní strana s rodinným domem až na samé hranici pozemku. Naštěstí byl ale k budoucí novostavbě otočen štítem, a tak sem nesměřovala žádná okna. Architektu přišli vstříc budoucí obyvatelé domu svou skromností. Chtěli jednoduché a pohodlné bydlení, ve kterém by měli dostatek prostoru, světla a soukromí. Architekt tedy navrhl nízký přízemní dům dosahující do výšky 3,9 m. Okolní pozemky tak svou velikostí či vzhledem ovlivňuje jen do nejmenší možné míry. Na západní straně si novostavba udržuje pouze malý odstup, přesto ale dodržuje povolenou dvoumetrovou vzdálenost od hranice pozemku. Jedná se přitom pouze o roh domu, který nedisponuje žádnými okny. Odstupová vzdálenost se poté zvyšuje, až dosáhne požadovaných tří metrů. To platí i pro orientaci k domu na východní straně. Návrh nové stavby byl konzultován jak se stavebním úřadem, tak se sousedy. Až potom se architekt s majitelem pustili do realizace projektu.

Dům jako tajemný černý box

Na přání majitelů měl na úzkém pozemku vzniknout přízemní dům se třemi ložnicemi, pracovnou a otevřenou denní zónou. Garáže nebylo třeba, postačila zpevněná plocha před domem a ještě malý sklad jako součást domu. Na pozemku tak vyrostl dlouhý a úzký dům, který co nejlépe využil možnosti parcely. Při pohledu z ulice vypadá jako tajemný černý box, jako malá černá krabička, do níž architekt vměstnal vše podstatné. Jednoduchý dům o sobě kolemjdoucím neprozrazuje téměř nic. Jeho tajemství se rozehrává až za čelní fasádou.

Jednoduché, ale originální bydlení

Architekt vytvořil jednoduché bydlení, téměř byt, s atriem a zeleným chodníkem kolem. Majitelům poskytuje obytnou plochu o velikosti 160 m2 a světlou výšku přes tři metry. Interiér tak působí příjemně vzdušným dojmem. Dům navazuje na architektovo oblíbené téma, kterým je stavba se stěnou a jediným otvorem orientovaným směrem do komunikace. Někomu se možná tento rodinný dům může zdát jako obyčejná krabice, autorovi se však jeho jednoznačnost líbí. Výsledek je totiž postaven na důkladně promyšlených detailech.

Atrium s funkcí žárovky

Celý dispoziční koncept domu se odvíjí od návrhu atria, které zde našlo své důležité místo. Právě atrium totiž umožňuje prosvětlit interiér a současně vytvořit na poněkud stísněném pozemku exteriérový prostor s dostatkem soukromí. Atrium je centrem domu, kolem něhož se vine denní zóna. Díky velkým posuvným zasklením do ní přináší světlost a vizuální otevřenost. Umožňuje rovněž propojení interiéru s exteriérem. Atrium navíc stírá pocit z domu jako z dlouhé chodby. Obyvatelé naopak díky atriu vnímají své bydlení jako otevírající se prostor. Velmi působivě přitom vypadá měkké nepřímé světlo, jež se odráží od jeho bílých stěn. Jakmile se setmí, atrium pohltí večerní osvětlení a vznikne romantická podívaná, kdy se i jednoduchá černá fasáda promění na poutavou světelnou scénu.

{reklama-0}

Interiér si stejně jako exteriér cení jednoduchosti, praktičnosti a detailů. Ty jsou patrné například v koupelně pro hosty, kterou zdobí efektní jednolitá mramorová stěna. Interiér je zařízený prostě, příjemně a elegantně. Dbá na kvalitní materiály a velkorysé zasklení. Ukazuje tedy, že bydlet se dá jednoduše a zároveň krásně.