Jak správně sušit a aranžovat rostliny

Brzy nastane období, kdy už v zahradě jen stěží najdeme nějakou kvetoucí rostlinu, kterou bychom mohli vyzdobit náš interiér. Nemusíme ale zoufat. Když během léta rostliny správně usušíme, můžeme se z nich těšit celou zimu. Jak tedy správně usušit rostliny?

Které rostliny se hodí na sušení?

K nejčastěji používaným rostlinám určeným k sušení patří různé druhy slaměnek, růže, chrpy, hortenzie, pivoňky, smil, ostrožky, pestrovky, levandule, kontryhel, třeslice, zlatobýl, rákos, vratič, kokoška pastuší tobolka, chrpa, ozdobné trávy, sušené obiloviny a další. Zajímavé jsou i sušené plody některých rostlin, například tykve, makovice máku, kukuřice nebo len. Z jehličnanů se obvykle používá klest z jedle a smrku, ovšem lze použít i borovici, stříbrný smrk, tis, túji a jalovce. Z opadavých listnáčů se používají větvičky dubu, buku, šeříku a břízy. Z neopadavých listnáčů se používá mahonie (chladem hnědne), cesmína, zimostráz, břečťan, bobkovišeň, brslen a jiné. 

Sušíme rostliny

Sušit jdou prakticky všechny rostliny. Výhodou tohoto postupu je, že zachováte dlouhodobě tvar rostliny, její strukturu, barvu a u léčivek také tělu prospěšné látky. Nejlépe je sušit rostliny vzduchem. Ideální je tmavé, suché a vzdušné místo, nejlépe tedy půda. Důležité je rostliny určené k sušení sbírat v době, kdy jsou nejsušší. Určitě ne ráno, nebo po dešti. Mnohé druhy můžeme k sušení sbírat až do pozdního podzimu, jiné si musíte nachystat už během léta. Před sušením je třeba odstranit ze spodní části rostlin listy. Rostliny svážeme do snopku a pouze lehce utáhneme provázkem. Vzduch musí volně proudit mezi jednotlivými rostlinami ve svazku, jinak začnou plesnivět.

Chemické sušení rostlin

Sušení se dá provádět také chemicky. Nejčastější metodou chemického sušení rostlin je použití silikagelu. Ten se prodává v podobě krystalků, které je třeba důkladně rozdrtit, aby důsledně pokryly povrch rostlin a jejich květů. Rostliny dáme do vzduchotěsné plastové krabičky, do které nasypeme vrstvu rozdrcených krystalků tak, aby se materiál dostal zcela všude. Po dvou dnech z nich silikagel vytáhne vodu. Konzervovat rostliny je možné také glycerinem. Stačí rostlinu dát do vázy s roztokem a počkat až se vsákne do všech jejích částí. Na trhu jsou k dostání také květiny sušené mrazem,  jde o moderní technologii v konzervování květin a jiných rostlin, které se suší ve speciálním stroji při teplotě pod bodem mrazu.

Kolik vydrží

Mnohé druhy sušených rostlin lze využít i pro venkovní vazby a aranže a déšť ani mráz je nezničí. Případně lze jako ochranu před klimatickými vlivy zvolit barvení rostlin, díky kterému se rostliny stanou dokonce atraktivnějšími. Ovšem barví se pouze suché rostliny a pouze některé. Takové slaměnky, vratiče, mochyně, růže apod. žádné barvení ani nepotřebují a pro delší výdrž ve venkovním prostředí si vystačíme s bezbarvým lakem, kterým rostliny postříkáme.

Nejen krásné ale i voňavé

Sušení květin nemusí sloužit pouze jako dekorace, ale můžeme tak svůj domov také krásěn provonět. K výrobě potpourri lze použít různé bylinky a květy.  Základem jsou okvětní plátky růží. Při výrobě pravé směsi potpourri, lehce okvětní plátky posypeme solí, která vyvolá proces fermentace a uvolní z nich vonné esence. Plátky růží dáme pak do uzavíratelné nádoby nebo sklenice a necháme na tmavém místě fermentovat (kontrolujeme jestli neplesniví). Teprve po dvou týdnech, až se vůně z květů uvolní, je usušíme. Kromě zmíněné růže to může být lípa, bazalka, meduňka, máta, levandule, mařinka, šalvěj, rozmarýn a další, přidat můžeme i kůru nebo plátky citrusových plodů.