DESIGNBLOK 2016 aneb naděje se vrací

Po loňském zklamání a pocitu ztráty všech designérských chutí, letos odcházím s pocitem, který mě vznáší nad holešovické výstaviště a dává mi pocit naděje a víry.

Jsem ráda, že mohu napsat tuto větu: ANO, LÍBILO SE MI TO! 

Fakt to bylo dobré, vkusné, tak akorát. 

Maxim Velčovský a jeho „kýblové“ slunečnice byli dominantou středového sálu Průmyslového paláce. Inspirován Přemkem Podlahou a českým kutilstvím povýšil maxikýbl na uměleckou úroveň. A není divu, že se stal absolutním vítězem.  

Vzala jsem sebou moji dospívající dceru. Počítala jsem se všemi nástrahy pubertálního věku. A nic, žádná katastrofa. Ba naopak, obrovské nadšení. U Openstudia prohlásila: „Tak to je hustý, konečně někdo, kdo rozumí 21.století“. Fotila jako o život a docela pěkně.  

Letos jsem také všemu rozuměla a jsem ráda, že se Designblok vrátil v plné síle a, že se nepřevtělil v obyčejný veletrh s doprovodem v podobě cukrové vaty a kolotočů. 

Třešničkou na dortu byla přehlídka přední módní návrhářky, paní Liběny Rohové. Opravdu krásná. Vůbec by mě nemrzelo, kdybych měla jeden z modelů ve své šatně. Možná někdy ……… 

A Zlatou malinu si letos odnesou designové urny. Fotku nemám, bála jsem se fotit. Vrcholem byla průhledná. A ani nevím kdo byl autorem. Zřejmě mladý umělec. My starší na to už hledíme jinak :). 

Každopádně bych nechtěla strašit z průhledné vázy :). 

A co dodat? Těším se zase za rok a držím palce pořadatelům, aby se jim povedlo to, co letos…… 

A jako obvykle, nesmím zapomenout na mé favority.