Pro toto místo a zahradu je typické, že ve svém programu a formě silně odráží progresivního a praktického ducha „baťovského“ Zlína. Rozhodně si ale nepředstavujte žádné suchopárné či asketické principy. Zahradu sice ovládá řád a střídmost, avšak výsledkem je harmonie a uspořádanost v tom nejlepším slova smyslu.

Prostorově je zahrada ve svahu rozdělena na čtyři funkční terasy, přičemž pro každou je určena náplň, které je vše podřízeno. Místo je samo o sobě silné svou polohou - jsou zde k vidění jak krásné výhledy na město, tak i velmi příjemné pohledy na protilehlý svah s ovocnými sady- pravé to „Zlínské Paseky“.

Terasová zahrada

První z teras hostí stinnou předzahrádku, která je, co se týče výsadeb, určitě druhově nejbohatší. Vzhledem k blízké přítomnosti lesa, s poetickým názvem „Kocanda“, jsou zde vysazeny půdopokryvné Hajničky, které vytváří podrost pod japonskými javory, které zde v budoucnu vytvoří významné solitéry. Hajní atmosféra je to hlavní, na čem předzahrádka staví a celý rok v ní něco kvete.

Poté, co se návštěvník vydá po přilehlém schodišti do zahrady, otevře se před ním krásný výhled na již zmiňovanou zlínskou „krajinu“.

Pobytová terasa je zkrátka plná pohledů, dominuje nebe, z jedné strany lemované terakotovou bordurou krabicových činžáků z typické zlínské cihly, z té druhé organickou vlnou přilehlých vrchů. V létě se zde sedí a odpočívá na pohodlné pohovce, bezprostředně přiléhající k francouzskému oknu, které vede do obytné části domu.

Výsadby levandulí, jsou zde zorganizovány do diagonálních pásů. Nádherně voní a kvetou, ale vytváří i stálezelený ornament pro pohledy z patra domu. Narušují pravoúhlou jednotu tvarů a vnášejí hravost, jdou zkrátka přes čáru.

Suchomilná vegetace a jednoduché štěrkové záhony jsou postupně doplňovány o řadu artefaktů, lapiček, větví a kamenů z cest, kterými paní majitelka postupně citlivě zabydluje vybraná místa a zákoutí. Tyhle malé instalace musíte ovšem trochu hledat …

Další z teras je pokryta jednoduchým travino - trvalkovým záhonem, ve kterém je schováno malé intimní sezení s ocelovým ohnišťátkem. Nálada je tu zcela jiná než na pohovce u domu. Místo je skryto proti pohledům i větru za hradbou stálezelených bambusů a tím je zde vytvořeno úplně ideální oddechové místečko pro posezení ve dvou, třeba u vína.

Pokračujeme v prohlídce dále, a dojdeme k nejnižšímu místu zahrady. Ta je ,jak se říká, užitková. Jsou zde umístěny rostlinky jedlé. Pod gabionovou opěrkou, pěkně schovány jsou k dispozici dva vyvýšené záhony, sloužící bylinkám a sladkým jahodám.

A co by to bylo za zahradu v tomto kraji, kdyby neobsahovala alespoň jeden ovocný strom? A tak jsou vysazeny hned čtyři. Samozřejmě, co jiného zde, na Zlínsku vysadit, než moravskou klasiku - švestky… Do budoucna zahradu uzavřou a tak se výhledy orámují na jaře kvetoucími větvemi slivoní. Pro méně romantické povahy - bude i co do bečky ????…

Zahrada ve Zlíně je pro nás zahradou, kde se navzdory velikosti a svahovité poloze opět podařilo umístit vše, co bylo potřeba. Umírněnost a řád, který ji ovládl, jí ovšem neubral na eleganci, ba právě naopak.

Navzdory minimalistickému řešení není nudná, naopak evokuje atmosféru slunce a pohody, kdykoliv ji navštívíme. Je namístě podotknout, že k tomuto pocitu velmi přispívá i povaha majitelů, kteří se o zahradu naprosto vzorně starají a zdejší domácí levandulový sirup z první terasy je prostě nej !