Otevíráme bránu další drobné realizace v pokojném prostředí atria kdesi v Litomyšli. Malé vnitřní atrium městského domu skoro v samotném centru města je otočené do tichého vnitro-bloku a propojuje několik prostor - domovní průjezd, obytné místnosti v přízemí, úzký pruh zahrady a sousední dvorek.

Přestože se nacházíme uprostřed dění a mezi několika vstupy, panuje zde atmosféra klidu a pohody. Jako uprostřed ulity. Netřeba nikam spěchat. Lepší je se zastavit a spočinout na pohodlném sofa, dát si kávu, počíst či jen tak posedět při oku lahodícím pohledu do zeleně za zvuků kapek vody a šumění listí.

Podlahu tohoto venkovního pokoje rozehrává rastr několika formátů kamenné dlažby, žulových kostek a desek s přírodním okrovým zrnem. Studenou plochu kamenného koberce opticky změkčuje polštář z trvalek a kapradin. Nad nimi se do vodního zrcadla uklání magnolie. Okolní fasády jsou vysoké a další stínění není potřeba.

Hlavním prvkem tady však překvapivě není zahradní nábytek, dlažba ani zeleň, ale kovová brána. Celou jednu stěnu dvorečku totiž tvoří kortenový paraván s ukrytými dveřmi. Do něj jsme vtiskli perforaci ve tvaru kvetoucích větví Šácholanu (neboli Magnolie :)). Industriální prvek kazetové stěny, sochařsky dokreslený přírodním motivem doplňuje vodní prvek, kortenovou mísou ve stinném záhonu a několik truhlíků ze stejného materiálu v zádech sezení.

Kámen, kov, vodní plocha, okolní fasády, stín… To se může někomu zdát poněkud chladné a tvrdé. Není tom tak, během roku se prostřídají barvy stínomilných rostlin v zeleném koberci se závojem pnoucího listí a baldachýnem větví.

Kovové prvky i se vší rzí jsou ponořeny do trvalkového listí pachysandry, rákosovky a kontryhele, bránu pomalu popíná loubinec. V záhonech během roku zasvítí květy hortenzií a pivoněk. Drobné kvítky česneků, rdesna, kuklíků, sasanek a ploštičníku zaručují, že po celý rok je čím se kochat. Dokonce i přes zimu zde žhne barva kovu a probarvuje atrium nečekaným odstínem červené.

Přestože jde o drobný projekt na zahrádce nevelké plochy, těšíme se z něj. Protože stejně jako není malých úkolů, není ani malé radosti!