Na začátku tohoto interiéru nebylo nic. Úplně holá půda. Přišli jste nahoru pod střechu, všude jen trámy, holé zdi a tma. Otázka byla, co tu nakonec vznikne, k čemu bude byt sloužit. Máme 70m2 půdního prostoru, což není moc, ale také ne úplně málo. Nakonec vyhrála dispozice 2kk s obytnou galerií.

Důležité bylo světlo, abychom do prostoru dostali přírodní světlo a to se nám podařilo díky velikým střešním oknům, které jsou rozmístněny po celé šíři prostoru a tedy v každé místnosti. Další věc, co bylo třeba řešit byly trámy, které jsou nedílnou součástí každé půdy, protože slouží jako nosná konstrukce. Vzhledem k tomu, že jsem zastánce toho, přiznat ducha místa, nepřipadalo v úvahu trámy jakkoliv schovávat, snad jen kromě prostoru mezi obývacím pokojem a ložnicí, kde stejně stojí vestavná skříň a nebyly by vidět. Trámy se tedy staly nedílnou součástí interiéru stejně tak jako kovové nosníky střechy. Prošly akorát lehkou kosmetickou úpravou, nátěrem, odstín který jsme potřebovali.

Cihlová zeď, která prochází celým prostorem pod okny je také původní. Původně tedy byla nahozena omítkou, ale tím, že jsme věděli, že tam je, tak nám to nedalo a dali jsme ji šanci nám doladit tak trochu industriální interiér svým původem. Myslím, že svoji funkci splnila na jedničku.

Zařízení celého bytu je kombinace truhlářské tvorby, jako třeba částečně mlynářské schody na galerii, které slouží i jako úložná část nebo kuchyň na míru. Vzhledem k rozpočtu, který jsme měli jsme sáhli i po Ikea odkud je jídelní stůl a židle. Stůl je dubový dřevěný a rozhodně nepůsobí jako levný kus nábytku.

Přírodní světlo bylo vyřešeno okny, ale bylo třeba sem dostat i umělé osvětlení, když je tma. V prostoru, který v podstatě nemá rovný strop to nebylo úplně jednoduché, ale poradili jsme si světelnými systémy, které jsou hezky variabilní a naopak nám svou antracitovou barvou interiér pěkně doladily.

Na tomto interiéru mám ráda to, jak na mě ta atmosféra toho bytu vždy pozitivně a klidně zapůsobí a jak rychle zapomenu na to rušné okolí centra, kde se byt nachází. Člověk se zde hned cítí velmi příjemně a jako doma, i když průchod stávajícím domem z rušné Jindřišské ulice není žádný zázrak.