Rodinná vila byla postavená s odkazem na funkcionalistické tradice, a to včetně vnitřního prostorového řešení dispozic, kde jsme se snažili rozdělit dispozici objektu na část společenskou a na část soukromou, a to tak aby se svým životem navzájem nerušili a přitom, aby oba „světy“ spolu žili v blízkém vztahu. Tvar vily je pojat jako jednoduchý průnik kubických hmot, a to s ohledem na principy nízko energetických staveb využívajících pasivních zisků tepla. Za touto zdánlivou jednoduchostí stojí pečlivě promyšlený koncept reagující na světové strany a svažitost pozemku. Po výtvarné stránce má tedy stavba pokračovat v tradici funkcionalistické architektury s důrazem na otevřený společenský prostor rodiny, který reaguje a volně se prolíná s okolní obytnou zahradou. Prostory vnitřní a vnější, tak do sebe nenásilně vstupují a navzájem se ovlivňují v každou denní či roční dobu skrze prosklené plochy obývacího pokoje a jídelny.
