Komentáře:

Rekonstrukce rekreačního objektu ze 70. let. Jeho tehdejší devizou bylo hlavně místo - mírný svah nad přehradou, úžasné výhledy, orientace na jih, krásná příroda. Tento dům sloužil od sedmdesátých let obyvatelům Ostravska k rekreaci. Jako mnoho jiných staveb toho druhu však byly jeho dny sečteny, chátral a začal se rozpadat.

Klíčovou a zároveň výchozí devízou tohoto projektu byla už od první skici výjimečná parcela u zdejší vodní přehrady. V sedmdesátých letech zde byl „vybudován“ objekt střediska ROH, kde se rekreovali zaměstnanci jednoho ze zdejších dolů. Úroveň architektury a zvláště pak estetika se v té době příliš neřešily. Důležité bylo splnit plán. Rekreantům ale vše bohatě vynahrazovala okolní příroda  s výhledem na nádrž a nedaleké hřebeny Beskyd. Ptáčci zpívají, vítr šumí v korunách stromů a po hladině prohání hejna malých vlnek a skoro by se dalo říct, že sem laně chodí pít. Zvlášť na podzim, když skončí sezóna a stromy rozehrají hru barev, stane se tohle místo přirozeným chrámem klidu a relaxace.

Po revoluci byl ovšem objekt využíván spíše sporadicky. Důlní společnost se tak nakonec rozhodla parcelu i se stavbou prodat. „Náš klient to tu velmi dobře znal, protože pocházel z tamního kraje. S myšlenkou, že právě tohle místo je to pravé pro jeho vysněný rodinný dům, nás oslovil,“ říká Ivana Dombková, vůdčí osobnost celého kreativního a následně i realizačního týmu.  V mnoha ohledech to pro ni byla výzva. „Navrhovat pro někoho dům s tím, že už se nikdy nechce stěhovat, je pro architekta obrovská zodpovědnost.“   

Dle zadání bylo třeba navíc vyjít z půdorysu původní stavby. Padlo tedy rozhodnutí kompletně strhnout první patro a na něm zbudovat nové. Cílem projektu bylo vytvořit jednoduchou stavbu velkorysých proporcí s intuitivně řešenou dispozicí a transparentním charakterem, který by budoucím obyvatelům nabídl skutečnou atmosféru rodinného hnízda. Od této vize ke skutečnosti ale vedla dlouhá cesta.

Už během prvních prací se totiž zjistilo, že tehdejší základy byly zhotoveny velmi diletantským způsobem. „Mohli jsme se tím pádem pokusit navrhnout zcela novou koncepci domu, ale společně s klientem jsme bylipřesvědčeni o tom, že  i přes limity původního půdorysu se nám podařilo navrhnout dům, který dobře fungoval i vypadal  a v našich očích už nebylo třeba ho vylepšovat. A tak jsme vykopali staré základy a znovu a pořádně připravili nové dle půdorysu původního objektu i s kompletníhydroizolací,“ říká Rostislav Černík ze studia I.D. Architektura. Z počáteční plánované transformace se tak rázem stala kompletní novostavba, jež byla účelově rozdělena do dvou pater. Dům tak získal dynamický tvar složený ze dvou hlavních objemů, které do sebe zapadají, což bylo zdůrazněno různým odstínem fasády.