Bydlení Přidáno: 5. 8. 2018

Zelené střechy jako přírodní klimatizace

Nezvyklá vlna veder sužuje celou Českou republiku. Zeleň, která padla na úkor rozrůstání městské zástavby, nyní chybí. Existuje možnost, jak se proti změně klimatu pojistit a dát přírodě znovu šanci. Zelené střechy, které čím dál častěji pokrývají česká obydlí, nejenže krásně vypadají, ale zejména plní dnes tak důležitou funkci přírodní klimatizace.

Nezvyklá vlna veder sužuje celou Českou republiku. Zeleň, která padla na úkor rozrůstání městské zástavby, nyní chybí. Existuje možnost, jak se proti změně klimatu pojistit a dát přírodě znovu šanci. Zelené střechy, které čím dál častěji pokrývají česká obydlí, nejenže krásně vypadají, ale zejména plní dnes tak důležitou funkci přírodní klimatizace.

Trend zelených střech v České republice

Z výpočtů Svazu zakládání a údržby zeleně vyplývá, že vloni vyrostlo v České republice o polovinu více zelených střech než v roce 2016. Celkově se tak zazelenila plocha o 195 tisíc metrů čtverečních. Řada obyvatel tedy využila pozitivních vlastností zelených střech, které okysličují, ochlazují a zvlhčují okolní vzduch, čímž narušují vznik městských tepelných ostrovů. Stávají se tak pro města spásou, která si poradí jak s horkým a znečistěným vzduchem, tak s přívalovými dešti či přebytkem hluku. A aby toho nebylo málo, zelené střechy přispívají také k tepelné stabilitě budovy, snižují tepelné ztráty a chrání nosné konstrukce a hydroizolace proti UV záření.

Zatímco však například v rakouském Linci platí už od 80. let nařízení, že všechny ploché střechy nových budov musí být zazeleněny, u nás se dle svého úsudku do tohoto nového trendu pouštějí jen soukromí stavitelé. Pokud by přitom této přírodní klimatizaci dala zelenou i města, mohlo by se nám všem teď mnohem lépe dýchat. Zelené střechy totiž vsakují a odpařují zpět do ovzduší velké množství srážkové vody, čímž výrazně přispívají k ochlazování budov, zvlhčování vzduchu a snížení prašnosti. Zelená střecha má i další důležitou kvalitu, která obzvlášť ve městech přijde vhod. Konstrukce zelené střechy spolu s vysázenou vegetací totiž účinně pohlcuje hluk, který směřuje z venkovního prostředí do interiéru.

Nezvyklá vlna veder sužuje celou Českou republiku. Zeleň, která padla na úkor rozrůstání městské zástavby, nyní chybí. Existuje možnost, jak se proti změně klimatu pojistit a dát přírodě znovu šanci. Zelené střechy, které čím dál častěji pokrývají česká obydlí, nejenže krásně vypadají, ale zejména plní dnes tak důležitou funkci přírodní klimatizace.

Zakládání zelených střech

Zatímco novostavby jsou ozelenění střechy uzpůsobeny mnohem lépe, u starších domů je zapotřebí nejprve provést kompletní renovaci opláštění budovy, oken a otopné soustavy. Jinak se stane, že se výsledný tepelně-izolační efekt projeví jen zcela minimálně, nebo úplně zanikne. Před zakomponováním zelené střechy ke staršímu domu je rovněž třeba posoudit statiku stávající konstrukce. Potom už se postupuje podle doporučení odborníka – rozhodně není dobré zakládat zelenou střechu na starších domech svépomocí. U novostaveb, v jejichž případě se se zelenou střechou už počítá, je k tomu přizpůsobena konstrukce domu včetně hydroizolací a také nosných konstrukcí a střechy.

Vzhledem k tomu, že by dle statistických výpočtů většina stávajících střech zeminu neunesla, existuje speciální hydrofilní izolace, která je až desetkrát lehčí než běžná vrstva substrátu – a v níž rostliny prospívají stejně kvalitně.

Osázení střechy

Ještě než dojde k osázení střechy k tomu určenými rostlinami, pokládá se na povrch dobře izolované střechy minerální vata, která působí jako vodní jímač. Na vatu se pak položí docela malá vrstva substrátu, do níž se vysadí vhodné rostliny. Ty pak čerpají vláhu z izolace, která se zde shromažďuje, jakmile zaprší.

Existuje hned několik typů zelených střech, které se od sebe liší v náročnosti na údržbu i v tom, jak moc se podobají skutečné zahradě. Extenzivní zelená střecha je pro údržbu nejméně náročná. Vysazuje se tam, kde není vizuální dojem natolik podstatný. Na takové zelené střeše rostou výhradně teplomilné rostliny jako například sukulenty, netřesky, rozchodníky, ale také byliny. Tyto rostliny bez problémů zvládnou velké sucho na rozdíl od dotírajícího plevelu.

Nezvyklá vlna veder sužuje celou Českou republiku. Zeleň, která padla na úkor rozrůstání městské zástavby, nyní chybí. Existuje možnost, jak se proti změně klimatu pojistit a dát přírodě znovu šanci. Zelené střechy, které čím dál častěji pokrývají česká obydlí, nejenže krásně vypadají, ale zejména plní dnes tak důležitou funkci přírodní klimatizace.

Intenzivní zelená střecha už zaujímá své místo tam, kde má působit zároveň estetickým dojmem. Zpestřují ji navíc luční byliny a trávy, které už však vyžadují pravidelnou péči a také vyšší vrstvu substrátu. Taková zelená střecha potřebuje občas vysekat, ošetřit a také pravidelně přihnojit.

Třetí variantou je zelená střecha, která se nejvíce podobá rázu klasické zahrady. Ta v sobě zaujímá už i keře a stromy. Je krásná ve své různorodosti, při péči o ní se však už nelze spoléhat jen na přirozenou závlahu.

Konec rozpálených domovů

Díky své přirozené kráse i funkčnosti se není čemu divit, že se v České republice zelená čím dál více střech. Fenomén zelených střech navíc dává vale rozpáleným domovům. V současných parnech se totiž plocha vystavená slunci může rozpálit až na 80°C, zatímco střecha krytá vegetací si střeží teplotu do 25°C.

Zelená střecha je tak ideální volbou pro všechny obyvatele domů s plochými střechami, kteří v letních měsících trpí v přehřátých interiérech.

Další články: