Vila Průhonice

Na světě se najdou jak architekti, kteří nás zklamou, tak i architekti, kteří nás mile překvapí. A to natolik, že je přizveme ke spolupráci opakovaně. Jedním z případů, kdy vzájemná spolupráce fungovala dokonale, je spolupráce architektonické kanceláře Aulík Fišer architekti s manželským párem, který si od nich nechal navrhnout hned dva své domy.

Dům, kde má každý své místo

Když byli architekti osloveni manželským párem, pro nějž již jeden dům před dvaceti lety postavili, tak souhlasili. Spolupráce s klientem, u něhož architekt ví, co chce, a má s ním osobnější vztah, je vždy cenná. Vila v Průhonicích se však od minulého projektu liší. A to zejména tím, že se dům nachází v jiném regionu, navíc jde o menší dům. Cílem architektů bylo vytvořit pohodlné bydlení, kde si své zákoutí najde jak manželský pár, tak i jejich dospělé děti se svými potomky, když přijedou na víkendovou návštěvu.

Průhonice a tamní zástavba

Průhonice jako takové jsou místem plným kontrastů. Najdeme zde jak historické stavby – například krásný zámek s parkem, tak i moderní zástavbu z posledního půlstoletí. Většina těchto domů tvoří tzv. satelity, které jsou pro pražské zástavby typické (satelitní města jsou uměle vytvořené sídelní celky ležící poblíž větších měst). Místní zástavba pak může působit nesourodě, nemluvě o malé integraci s původním rázem obce. Avšak dům, na který se díváme, se nachází v ulici přiléhající k parku. Proto se při navrhování domu bral ohled na vazbu domu s parkem. Velkou výhodou této ulice je její vznik v sedmdesátých letech, tudíž tamní zástavba získala dostatek času k tomu, aby nepůsobila až tolik různorodě.

Za omezení mohli architekti považovat velikost parcely o velikosti 1500 m2 ve vazbě na regulativ Průhonic, z něhož vyplývá, že se smí zastavět jen dvacet procent plochy. I proto byl bazén umístěn do suterénu domu, nemluvě o snaze dům propojit co nejvíce se zahradou za pomoci složitějších terénních úprav. Za výhodu pozemku lze považovat stromy, které byly použity pro novou stavbu.

Jak dům v konečném výsledku vypadá?

Architekti se snažili vytvořit dům jednoduché formy směrem k ulici a členitější části domu směřující do zahrady. Obě tyto části domu pak spojuje dvoupodlažní železobetonový rám. Severní průčelí domu tvoří pravidelný vertikální rastr, který zde bylo možno vytvořit s ohledem na menší potřebu oken směřujících tímto směrem. Jižní průčelí domu směřující do zahrady je prosklené, čímž svým majitelům poskytuje dokonalou propojenost interiéru s exteriérem.  O zjemnění vzhledu domu se stará obklad z cedrového dřeva. Na zahradě najdeme dokonce i stejné rostliny jako ty, jež se nachází v místním parku, například rododendrony.

Společenský život se odehrává v přízemí domu, kde se nachází obývací pokoj, jídelna i kuchyně. Dále pak hlavní ložnice. První patro je určeno pro pobyt hostů – a to dokonce ve dvou pokojích. Nemluvě o pracovně, která má svůj samostatný vstup z ulice. Suterén pak skrývá kromě garáže a technického zázemí i bazén, který má osm metrů. Najdeme zde i malou saunu a vlastní fitness. Prostor bazénu se otvírá prosklenou stěnou do snížené části zahrady, jež je zapuštěna skrze to, aby se plavci mohli kochat výhledem ven i zde.