Bydlení Přidáno: 21. 11. 2018

Pasivní dům ze slámy jako ekologický projekt roku

Pasivní dům ze slámy v obci Dobřejovice u Prahy se stal absolutním vítězem 10. ročníku soutěže E.ON Energy Globe, která každoročně oceňuje nejlepší projekty usilující o ochranu přírody a úsporu energií. Z hlíny, dřeva a ze slámy si jej vlastníma rukama postavil sám majitel. Jak se v této energeticky pasivní stavbě asi bydlí?

Pasivní dům ze slámy v obci Dobřejovice u Prahy se stal absolutním vítězem 10. ročníku soutěže E.ON Energy Globe, která každoročně oceňuje nejlepší projekty usilující o ochranu přírody a úsporu energií. Z hlíny, dřeva a ze slámy si jej vlastníma rukama postavil sám majitel. Jak se v této energeticky pasivní stavbě asi bydlí?

Pasivní dům uprostřed zeleně

Příběh tohoto domu začal už před šesti lety. Tehdy se mladá environmentální rodina rozhodla, že si vlastníma rukama postaví dům ze slámy. A tak se také stalo. Málokdo by přitom při procházce okolím hádal, že je tato moderní stavba s masivně prosklenou jižní stěnou postavena převážně ze slámy. A už vůbec ne, že vznikla naprosto svépomocí.

Jednoduché to ale nebylo, právě naopak. Proces architektonické studie byl velmi zdlouhavý a náročný. Sladit požadavky a představy rodiny s názory architekta zabralo více jak půl roku intenzivní práce. Výsledný architektonický návrh však potvrdil, že energie vložená do studie se vyplatila. Samotná stavba nakonec trvala 2,5 roku práce a zabrala 7000 odpracovaných hodin. Všechna čest tedy patří samotnému majiteli „slamáčku“, který v jedné osobě zastupoval investora, stavbyvedoucího i stavebního dělníka.

Charakteristika slaměného domu

Slamáček je dvoupatrovou stavbou se sedlovou střechou s mírným sklonem. Jde o stavbu založenou na betonových patkách nad terénem. Pozornost strhává především prosklená jihozápadní stěna s modřínovou fasádou. Všechny ostatní stěny jsou slaměné a s minimem oken. Zatímco slaměné balíky zvenčí kryje vápenná omítka, vnitřní omítky obvodových stěn jsou hliněné, z místní hlíny.

Pasivní dům ze slámy v obci Dobřejovice u Prahy se stal absolutním vítězem 10. ročníku soutěže E.ON Energy Globe, která každoročně oceňuje nejlepší projekty usilující o ochranu přírody a úsporu energií. Z hlíny, dřeva a ze slámy si jej vlastníma rukama postavil sám majitel. Jak se v této energeticky pasivní stavbě asi bydlí?

Tento slaměný dům je skvělou vizitkou energeticky pasivních staveb. Při plánování tak hrála velkou roli především minimalizace energie potřebné na vytápění pomocí tepelné izolace, a tak zde dostaly prostor velkoformátové slaměné balíky, foukaná celulóza a také kvalitní okna s trojskly. Nebyla však opomenuta ani důsledná orientace ke světovým stranám a perfektní provedení stavby (minimalizace úniků tepla netěsnostmi v konstrukci).

Topení a dešťová voda

Vytápění je zde teplovodní – podlahové topení a radiátorový okruh. K akumulaci tepla pro topení a přípravu teplé vody slouží nádrž o objemu 1 000 l. Zdroje tepla tvoří 5kWp fotovoltaická elektrárna a krbová vložka s teplovodním výměníkem. Jako záložní zdroj slouží elektrická topná spirála na elektrickou energii ze sítě. Ze střech je do 7 m3 velké betonové jímky sváděna dešťová voda, která se používá na zalévání zahrady a díky chytrému rozvodu v domě i na splachování na toaletách.

Pasivní dům ze slámy v obci Dobřejovice u Prahy se stal absolutním vítězem 10. ročníku soutěže E.ON Energy Globe, která každoročně oceňuje nejlepší projekty usilující o ochranu přírody a úsporu energií. Z hlíny, dřeva a ze slámy si jej vlastníma rukama postavil sám majitel. Jak se v této energeticky pasivní stavbě asi bydlí?

Horké a studené dny

Jakmile byl dům hotov a rodina se v něm zabydlela, prošli si všichni zatěžkávací zkouškou v horkých i chladných dnech. „Velké mrazy v zimě jsme přežili dobře. I v dobách největších mrazů stačilo v domě večer po příchodu z práce jednou denně zatopit (1,5-2 přepravky dřeva denně). Zajímavé bylo, když se začátkem března udělalo několik dní slunečno: sluníčko (které je v tu dobu ještě tak nízko, že je nezastíní přesahy střechy a terasy) pražilo celé dny prosklenou jižní stěnou a vytopilo k večeru dům na teplotu okolo 27°C. Takže zatímco sousedi topili, my večer masivně pouštěli teplo ven,“ říká sám majitel a tvůrce slaměného domu. Přehřívání je také jediná zásadnější věc, která tuto rodinu v domě trápila.

Stínění měly dle návrhu dostatečně zajistit velké přesahy střechy a terasy. Bohužel v době, kdy je slunce na obzoru nízko (brzké jaro, pozdní podzim, letní pozdní večery) přesahy nestačí a k přehřívání interiéru docházelo. Majitel proto doplnil svépomocí dělané exteriérové textilní rolety s elektrickým automatickým ovládáním, které tento jev výrazně omezily. „Čekáme, až před domem vyroste listnatý strom a zastíní jej. Plánujeme také instalovat chladič za jednotku řízeného větrání, který bude ochlazovat vzduch pomocí dešťové vody z jímky.“

Bydlení v projektu roku

I přes tuto jednu maličkost si „slamáček“ získal srdce poroty a stal se projektem roku. Aby také ne, když je postavený ze slámy, hlíny a dřeva, přičemž ještě využívá dešťovou vodu, fotovoltaiku a ekologické vytápění. Není to však zdaleka jen o praktické stránce věci. Tento dům má totiž opravdu silnou atmosféru, kterou spoludotváří především práce dělaná s láskou a příjemné zasazení do okolní přírody.

Zdroj:  www.slamacek.cz , foto Jakub Moravec
Další články: