Bydlení Přidáno: 21. 11. 2018

Bude bydlení po roku 2020 výhodnější?

Od 1. 1. 2021 začnou platit přísnejší normy na energetickou hospodářnost budov. Jsme připraveni akceptovat a plnit nové normy? Je energeticky efektivní stavba výhodná pro majitele objektu, nebo spíše pro stát?

Od 1. 1. 2021 začnou platit přísnejší normy na energetickou hospodářnost budov. Jsme připraveni akceptovat a plnit nové normy? Je energeticky efektivní stavba výhodná pro majitele objektu, nebo spíše pro stát?

Od roku 2010 se spřísňují normy v souladu s dohodou Evropské Unie o snížení emisí o 20% do roku 2020. Od 1. 1. 2016 máme stavět podle přísnejších energetických norem pro budovy. Trh se s nimi vyrovnal po svém. Lidé se snaží normy obcházet, aby ušetřili na stavbě. Spotřebu energií přitom nepočítají do výdovkú na bydlení. 

Nové požadavky na hodnocení energetické náročnosti budov 

Příští rok (2019) se začnou projektovat budovy, které budou muset splňovat energetické normy téměř nulových budov ( Evropská směrnice 2010/31/EU ). Jsou lidi v Čechách připraveni dané normy plnit? Vyplatí se jim to? Je pro lidi výhodnější, když se standardy zvýší, nebo zmírní?  

Celá politika snižování emisních norem má dvě roviny. První je rovina ekologická a tedy LCA (life cycle assesement - celková ekologická stopa stavby, kde se řeší víc než jen slámky a plastové láhve) a druhá rovina je ekonomická. Pojďme se podívat na tu ekonomickou.  

V současné době vynakládá průměrná česká či slovenská domácnost cca 33% příjmu na bydlení. Do tohoto příjmu patří kromě nehnutelnosti samotné i spotřeba energií či daň z nemovitosti. Daně ovlyvníme jen minimálne. Kvalitu realizovaného domu či bytu ale ovlyvnit můžeme, externím stavebním dozorem. Energetickou třídu a teda spotřebu domu můžeme ovlyvnit vlastním výběrem. Energetickou třídu (spotřebu energií) a stavbu je třeba chápat jako spojené nádoby. Když dám méně na jedné straně (staba), budu muset přidat na druhé straně (energie). 

Od 1. 1. 2021 začnou platit přísnejší normy na energetickou hospodářnost budov. Jsme připraveni akceptovat a plnit nové normy? Je energeticky efektivní stavba výhodná pro majitele objektu, nebo spíše pro stát?

Ke stavbě domu či výběru bytu je vhodné přistupovat s přihlédnutím na obě složky bydlení. Když si stavím energeticky pasivní dům, investuji více do výstavby. Když si stavím "jen" nízkoenergetický dům, budu investovat více do energií a teda energetických společností. S menší spotřebou přichází více svobody. Proto je pasivní dům více svobodný než nízkoenergetický dům. 

Jak se projeví nižší spotřeba pasivního domu na celkové ekonomické bilanci?

Vezmu si za příklad dva na pohled identické domy v různých energetických třídách. Spotřeba 800Kč měsíčne vs. 3.000Kč měsíčne. (viz graf) Na kolik je vaše akutální spotřeba odlišná od 3.000Kč měsíčne, posoudíte nejlépe sami. Z grafu je zřejmé, že při spotřebě za měsíc nebo rok se žádná dramatická změna neprojeví. Rozdíl nastáva už po 10-ti letech užívání domu. Ušetřených 325.000Kč i s přihlédnutím na náročnější stavbu (vyšší splátka hypotéky) je slušná suma, která potěší. Dům si v Evropě stavíme na 50 let. Po 50-ti letech je už ušetřená suma za energeticky pasivní dům tak výrazná, že při tomto přepočtu si musí každý člověk zvolit energeticky pasivní dům. Ušetřených 2.600.000Kč za 50 let je zajímavá suma. Rozdíl mezi bydlení v nízkoenergetickém a pasivním domě múžete investovat do energetických společností, nebo za ušetřené budete raději spoznávat svět. 

Je pasivní dům výhodou?

Né vždy musí být pasivný dům výhodný pro každého. Pro koho může být nízkoenergetický a lacinejší dům výhodný? Když máte nižší rozpočet an výstavbu a potřebujete dočasně bydlet v menším (před založením rodiny), je vhodné sáhnout i po "energetickém žroutovi". Zvlášť když začínáte pracovat a máte dočasne základní příjem a tedy i nižší ponuku na hypotéku. ŽIvot se však rychle mění a časem můžete sáhnout i po pasivním domě a ušetřit tak na celkových nákladech. 

Poznámka: Spotřeba nízkoenergetického domu je odhadovaná. Za tuto proměnnou si múžete dosadit svou aktuální spotřebu.

Zajímavé čísla:

- ze spotřeby energie Česka připadá 40% stavbám a tedy i 40% produkce CO2. Průměr EÚ je 33%.

- LCA posuzuje bilanci CO2 od kolísky po kolísku včetně výstavby, užívání a recyklace. Je to hodnocení ekologické stopy našeho býdlení. Unie zvažuje povinnost LCA pro každou stavbu. 

- zadržením vody na střechách či fasáde dokážeme mít více rostlin a tedy rozkládat více CO2. Intenzivní zelená střecha dokáže zadržeť až 170L/m2. Zmizli by bleskové povodně z obcí.

 

Další články: